Staroindická civilizace se obešla bez vládce, neznala války ani majetkové rozdíly
Pro mnohé z nás je myšlenka utopické společnosti neuskutečnitelnou fantazií. Naposledy se o ni víceméně neúspěšně pokoušelo v 60. letech hnutí hippies. Je však možné, že dávno před nimi jejich ideály uvedla do praxe protoindická civilizace, první známá městská kultura na Indickém subkontinentu, která dosáhla vrcholu svého rozvoje v letech 2600–1900 př. n. l.
Ve své knize nazvané Indus: Ztracené civilizace se britský historik Andrew Robinson snaží dokázat, že na jihu Asie před několika tisíciletími rozkvétala společnost, jež se obešla bez vládců i válek. Na mysli má civilizaci nazývanou protoindická nebo také harrapská, která se formovala podél toku řeky Indu a zabírala velkou část dnešního Pákistánu, severozápadní Indie a východního Afghánistánu. Až do roku 1921, kdy v povodí Indu odstartoval archeologický výzkum, se o existenci této starověké civilizace nevědělo. Od té doby již bylo odkryto na tisíc sídel, z nichž nejvýznamnější jsou města Mohendžodáro a Harappa. Tato města jsou jedna z nejstarších, která si vyvinula plně funkční městskou kamennou a cihlovou kulturu s kompletní infrastrukturou včetně lázní, vodovodů a kanalizací.
odkazPodle posledních výzkumů sahají počátky této kultury až do osmého tisíciletí před naším letopočtem, její vrcholné období se klade do rozmezí let 2600–1900 př. n. l. Vše nasvědčuje tomu, že šlo ve své době o velmi vyspělou civilizaci, která znala také zavlažování, uměla odlévat bronz a měď a používala splachovací záchody. Největšího pokroku však možná dosáhla ve sféře ideálů a liberálních hodnot. Fakt, že žádné z dosud nalezených měst nemělo opevněné hradby a nikde se nenašly žádné válečné zbraně nebo zbroj, naznačuje, že obyvatelstvo žilo po několik století pokojně v míru. Do válek se nezapojovali ani se jí necítili ohroženi. Zajímavé také je, že na žádném z harrapských sídlišť se nenašly stopy po koních – zvířeti, které se později v této oblasti tak rozšířilo, takže ho nemohli používat k nájezdům na jiná městečka a města.
odkazStejně tak nebyly nalezeny žádné královské paláce nebo chrámy a ani na žádných artefaktech nejsou vyobrazeni vládcové. Naopak to vypadá, že rovnostářství bylo charakteristickým znakem protoindické civilizace, kde prakticky všichni obyvatelé sdíleli zhruba stejnou úroveň bohatství a blahobytu. Složení obyvatelstva bylo poměrně etnicky pestré, což naznačuje, že tato společnost byla otevřená vůči cizincům. S okolním světem ostatně čile obchodovala. Nicméně některé otázky zůstávají nezodpověny, což by mohlo rozbít iluzi této mírumilovné, rovnostářské společnosti. Největším úskalím, na které archeologové narážejí, když se snaží rozluštit tajemství této civilizace, je její jazyk a písmo, které se dosud nepodařilo rozluštit. Stále tak nemáme k dispozici informace takříkajíc z první ruky o životě dávných lidí v povodí Indu.
odkazTo, že se po této civilizaci nedochovaly královské hrobky ani pomníky vládcům, ještě nemusí nutně znamenat, že se společnost zcela obešla bez panovníků. Podle bývalého ředitele Britského muzea Neila MacGregora je to možná tím, že příslušníci protoindické civilizace své mrtvé raději spalovali než pohřbívali do země. Navíc je běžné, že větší společnosti řídí nějaká centrální vláda. Stavba takto důmyslně plánovaných sídlišť, jakým bylo například Mohendžodáro, si vyžadovala organizovanost, koordinaci a nějaký typ řízení. Usuzuje se však, že jejich společnost neměla pyramidovou strukturu. Jejich náboženství zřejmě vycházelo z kultu matky a ženských hodnot – lásky, umění a ochrany přírody. To možná vysvětluje, proč dokázali Protoindové 700 let prožít bez zjevných konfliktů a válek. Kolem roku 1900 před naším letopočtem však jejich civilizace z neznámých důvodů zanikla. I když byl tento zánik předznamenán dlouhodobým úpadkem způsobeným klimatickými změnami, především vleklým suchem, poslední ránu zasadily této civilizaci vpády a nájezdy cizího etnika (pravděpodobně Indoevropanů). Vůči těmto bojovným kmenům, užívajícím válečných vozů tažených koňmi, se kulturně vyspělejší mírumilovní Protoindové neuměli bránit a podléhali jim v nerovném boji.
odkazO túto civilizáciu som sa zaujímal už dávno. Aj o ich kontakty so sumermi . Je to veľmi zaujímavá civilizácia, o ktorej by sme vedeli viac, keby sa podarilo rozlúštiť ich písmo.
